Dnes 4. října byla zahájena biskupská synoda o rodině, jejíž oficiální název je: „Povolání a poslání rodiny v církvi a v současném světě“. Má být vyvrcholením procesu zahájeného před dvěma lety rozesláním dotazníků k situaci dnešních rodin do všech diecézí. Synodální otcové se budou ve své diskusi opírat o Instrumentum Laboris (zveřejněné 23. 6. 2015), dokument, který shrnuje problematiku projednanou na loňské synodě (Relatio Synodi) a připomínky místních církví.
V sobotu 11.7.2015 začal farní tábor. Letos opět a asi naposled na louce u obce Srlín (mapa)
Ve středu 1.7.2015 se po ránu ke kostelu sv. Fabiána a Šebestiána začaly sjíždět malé i velké postavičky, které svým oděním i výstrojí moc nenaznačovaly, že je čeká slavnostnbí bohoslužba. Byli to účastnící letošní již 16. cyklopouti Libocké farnosti. Pro ty, kteří se ji rozhodli absolvovat celou a nakonec vydrželi čekalo více jak 400 km v sedle.
Již v bibli je srdce synonymem jádra bytosti. Místo, kde sídlí tajemství lásky. Právě tak je i zahlédla ve svém vidění svatá Markéta Marie Alacoque (1648 – 1690), sestra kláštera Navštívení v Paray-le-Monial. Nejsvětější Srdce Ježíšovo se jí zjevilo poprvé v roce 1673 jako živé Srdce v Ježíšově těle a symbolizovalo Ježíšovu lásku k lidem.
Někteří lidé si Boha představují jako roztřeseného starce s bílým vousem a vlajícími vlasy, s poněkud divým pohledem a napřaženou kostnatou paží, shlížející na nás, lidské červíčky, odněkud z oblak.
Ve skutečnosti tato zjevení přinášejí jen to, co už známe z učení církve. Jejich hlavním významem je oživení víry. Často přivedou věřící k novému obrácení a upozorní na zanedbávané prostředky duchovního života v určitém čase, okolnostech nebo místech.
Čím dál, tím zřetelněji vidím, jak je obtížné dobře zastávat úlohu autority. Velmi záhy totiž člověka přepadne chuť poručníkovat kvůli úctě, prestiži nebo obdivu, kterým nás zahrnují, nebo kvůli tomu, že si chceme něco dokázat.
Kázání P. Vojtěcha Kodeta, O.Carm. zaznělo o 4. neděli velikonoční ve farním kostele sv. Fabiána a Šebestiána v Praze - Liboci.
Během jednoho rozhovoru s ctihodným Serafinem Sarovským se od něj dozvěděl, že křesťanský život se musí stát životem v Duchu svatém. Motovilov o tom napsal do svého deníku, který se našel v archivu Dijevského monastýru, kde sa stala mniškou jeho žena, vdova Elena Motovilovová.