Synodalita slouží misijnímu poslání církve; všichni členové jsou voláni k tomu, aby se na něm podíleli.

Protože jsme všichni učedníky – misionáři, jak je každá pokřtěná osoba volána k tomu, aby se podílela na misijním poslání církve? Co brání pokřtěným, aby byli aktivními misionáři? Jaké misijní oblasti zanedbáváme? Jak společenství podporuje své členy, kteří různým způsobem slouží společnosti (sociální a politická angažovanost, vědecký výzkum, vzdělávání, podpora sociální spravedlnosti, ochrana lidských práv, péče o životní prostředí atd.)? Jak církev pomáhá těmto svým členům, aby svou službu pro společnost vykonávali misionářským způsobem? Jak se určuje, které misijní záležitosti budou vybrány jako ty, jimž je třeba se věnovat, a kdo toto určuje? (Vademecum 30)

Zamysleme se nad slovy: odpověď – odpovědnost – spolu – spoluzodpovědnost

Bůh přijímá člověka do svého společenství Trojice skrze křest. Volá každého z nás osobně k životu, ke konkrétnímu poslání, ke společné misii. Neputujeme do Božího království sami za sebe, ale jdeme společně a můžeme pozvat lidi, na kterých nám záleží, aby také osobně poznali našeho Pána a Spasitele. Bůh nenutí, ale zve. Přijímáme poslání mít podíl na tomto pozvání pro všechny.

Modlitba

Pane Ježíši, ty jsi přijal své poslání od Otce, sestoupil jsi na zem, stal ses jedním z nás a vykoupil jsi nás svou smrtí a vzkříšením. Pozvedáš nás k Otci. Zveš nás, abychom s Tebou sestupovali mezi sestry i bratry a stávali se pro všechny vším, abychom jako apoštol Pavel získali aspoň některé (volně z listů sv. Pavla).

Marie Beďačová