2. Naslouchat

Naslouchání je první krok, ale vyžaduje otevřenou mysl a otevřené srdce, bez předsudků. Jak k nám Bůh promlouvá hlasy, které často ignorujeme? Jak se naslouchá laikům, zvláště ženám a mladým lidem? Co usnadňuje nebo ztěžuje naše naslouchání? Jak dobře nasloucháme těm, kdo žijí na okraji společnosti? Jak je zakomponováno to, co říkají zasvěcené osoby? Co představuje určitá omezení v naší schopnosti naslouchat, zvláště těm, kteří mají názor odlišný od našeho? Jaký prostor se poskytuje hlasu menšin, zvláště hlasu osob, které zakoušejí chudobu, odsunutí na okraj společnosti nebo sociální vyloučení? (Vademecum 29)

Biblická inspirace

Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin jediný. (Dt 6, 4)

Mluv Hospodine, Tvůj služebník slyší. (1 Sam 3, 1-10)

Inspirace z farnostcheb.cz/synoda: Aktivní naslouchání

• V průběhu sdílení ve skupinách je naprosto podstatné všímat si: „Jak Bůh jedná a promlouvá skrze druhého, který mluví, a také skrze mě?“ Tato otázka nechť je stále živá v myslích všech a provází veškeré fáze setkání.
• Cílem naslouchání je porozumět, jak se ve slovech druhých odráží jejich vlastní zkušenost a to, co je obsahem jejich nitra.
• Soustředit se na pozorné naslouchání druhému, nikoliv na přípravu vlastního sdělení.
• Přijímat v úctě názor druhého, nekomentovat jej, nehodnotit. Snažit se pochopit řečené v dobrém světle.
• Učit se vnímat, jak skrze druhého promlouvá Duch Svatý a k čemu nás takto Duch chce přivést.
• Aktivní naslouchání je dovolení druhému, aby nás ovlivnil, a dovolení sobě, abychom se od toho druhého něco naučili.
• Aktivní naslouchání je náročné, protože vyžaduje pokoru, otevřenost, trpělivost a zapojení se, avšak je to velmi účinný způsob, jak brát druhé vážně.

Audio

"Slyš, Izraeli" aneb Naslouchat (02) – P. Petr Hruška

https://farnostcheb.cz/blog_clanek.php?clanek=1378

3. Ujmout se slova

Všichni jsou vybízeni, aby mluvili odvážně a otevřeně, tedy svobodně, pravdivě a s láskou. Co nás uschopňuje a co nám brání, abychom v naší místní církvi a ve společnosti mluvili odvážně, otevřeně a odpovědně? Kdy a jak dokážeme říci to, co je pro nás důležité? Jak funguje vztah s místními médii (nejen katolickými)? Kdo mluví jménem křesťanského společenství a jak jsou tyto osoby vybírány? (Vademecum 30)

Biblická inspirace

Kristus z mrtvých vstal, a to jako první z těch, kteří zesnuli. (1 Kor 15,12.16-20)

Pavel ujal slova a začal obhajobu… Ale Bůh mi pomáhal až do dnešního dne, a tak zde stojím jako svědek před velkými i malými. (Sk 25, 1-26)

Inspirace z farnostcheb.cz/synoda: Umění promlouvat

• Mluvit ze srdce znamená upřímně vyjadřovat sami sebe, naše vlastní zkušenosti, naše vlastní pocity, vhledy a myšlenky.
• Vyjádřit vlastní zkušenost, tj. to co si opravdu myslím a cítím, bez vnucování této zkušenosti druhým.
• Snažit se o svobodné a upřímné promlouvání, skrze které však nechci vnutit svůj názor druhým.
• Vlastní promlouvání předpokládá předchozí přípravu jedince skrze naslouchání Božímu slovu a uvažování nad vlastní zkušeností (nakolik se vztahuje a vypovídá o zvoleném tématu).
• Mluvit ze srdce znamená nabídnout druhým velkorysý dar výměnou za to, že oni nám aktivně naslouchají.
• Znamená také aktivně naslouchat aktivně sobě samým, být si vědomi svých vlastních myšlenek a pocitů během mluvení.

Modlitba

Pane Ježíši Kriste, ty nám dáváš čas a prostor k setkávání. Dopřej nám zažít atmosféru rozlišování, svobodného promlouvání a upřímného naslouchání, jehož plody jsou z Ducha svatého. Obnov naše způsoby komunikace a dej ať napomáhají utvářet společenství s Tebou i s lidmi, se kterými žijeme.