ČTENÍ Z PRVNÍHO LISTU SVATÉHO APOŠTOLA JANA (1 JAN 4.11-16)

Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa. Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My, kteří jsme uvěřili, poznali jsme lásku, jakou má Bůh k nám. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.

SLOVA SVATÉHO EVANGELIA PODLE JANA (JAN 17,11b-19)

Ježíš pozdvihl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, zachovej je ve svém jménu, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my. Dokud jsem byl s nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu, které jsi mi dal. Chránil jsem je a nikdo z nich nezahynul kromě toho, který propadl záhubě, aby se naplnilo Písmo. Nyní jdu k tobě, ale toto mluvím (ještě) ve světě, aby měli v sobě plnost mé radosti. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě.“

 

K ZAMYŠLENÍ

Tuto neděli, poslední před Slavností Seslání Ducha svatého je nám v bohoslužbě slova předložen úryvek Janova evangeli z tzv. Ježíšovy velekněžské modlitby. Ježíš se modlí za své učedníky a také za ty, kdo v něho ještě v budoucnu uvěří. Je dobré si připomenout, že se  Ježíš modlil k Otci i za mne.

Z této modlitby vyzařuje láskyplný a důvěryplný vztah Ježíše k Otci. Otec je svatý – je jiný, odlišný, oddělený. Svatý je  výlučný přívlastek Boha, on je jediný svatý. Svatost Boha je láska a Bůh se nám nepřizpůsobuje, ale posvěcuje nás, činí nás podobným sobě, odděluje nás od světa a přitom máme ve světě dále žít a svědčit o něm a jeho lásce. Ježíš prosí: „zachovej je ve svém jménu“ - jméno v biblickém vnímání zastupuje osobu – tedy: zachovej je ve společenství se sebou. Do této chvíle byli učedníci takto spojeni s Otcem skrze Ježíše. Nyní mají vstoupit a žít ve stejně důvěrném a intenzivním vztahu, jako žije Syn s Otcem. Mají v Kristu být syny Božími a Bůh bude přebývat v nich – skrze víru v Krista a milost Ducha svatého.

Tato jednota s Bohem se viditelně projevuje také v jednotě mezi učedníky. Jednota, která není uniformitou nařízenou „zhora“, ale je plodem svatosti, která je láskou a milosrdenstvím. 

Připomínku ztráty Jidáše – toho, který “propadl záhubě” – není snadné číst. Biblista Silváno Fausti ve své komentáři k Janovu evangeliu píše, že máme číst tato slova ve světle 13 kap (poslední večeře, umývání nohou) a celého Písma – Bůh jako dobrý pastýř hledá ztracenou ovci, posílá svého Syna, aby zachránil ty, kteří jsou ztraceni. A Jidáš je prototypem člověka, který ještě v moci Satana a potřebuje zachránit.

Dále prosí o plnost radosti pro učedníky, která vyrůstá z daru spásy, z daru Slova. V Janově evangeliu je Slovem Ježíš. On se sám daruje učedníkům jako Otcův dar, posvěcuje se, – dává se jako dar Otci, aby učedníci byli posvěceni, aby se stali svatými, Bohu podobnými. 

To nutně vede ke konfliktu se světem, který má “svého vládce” - satana. Ježíš neprosí Otce, aby učedníky ze světa vzal, ale aby byli uchráněni od zlého, aby byli uchráněni od odtržení, ztracení Otci. Tak jako Otec neopustil Syna, ale byl stále s ním, tak i oni mají záruku, že nebudou Otcem opuštěni. Tak mohou tedy zůstat ve světě, i když nejsou ze světa, ale od Boha a pokračovat v Ježíšově díle. Ježíš je posílá se stejným posláním, se kterým jeho poslal Otec – svědčit o Otci, o tom, že poznali jeho lásku, která touží shromáždit všechny ztracené syny a dcery v Otcově domě. Hlásat, že ve víře v Krista je spása a v daru Ducha svatého je jim svěřena pravomoc odpouštět hříchy a tím převádět bratry a sestry ze smrti do života. 

 

Přeji požehnanou neděli

P. Jeroným