PRVNÍ ČTENÍ Z KNIHY PROROKA JEREMIÁŠE (JER 31.31-34)
Hle, blíží se dni – praví Hospodin – kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu: ne jako byla smlouva, kterou jsem sjednal s jejich otci, když jsem je vzal za ruku, abych je vyvedl z egyptské země; smlouva, kterou zrušili, ačkoli já jsem byl jejich pánem – praví Hospodin. Taková bude smlouva, kterou sjednám s Izraelovým domem po těch dnech – praví Hospodin: Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jim Bohem a oni budou mým lidem! Nebude již učit druh druha, bratr bratra: „Poznej Hospodina!“ Neboť mě poznají všichni od nejmenšího do největšího – praví Hospodin. Jejich nepravosti jim odpustím a na jejich hřích už nevzpomenu.
SLOVA SVATÉHO EVANGELIA PODLE JANA (JAN 12.20-33)
Mezi těmi, kdo přišli do Jeruzaléma jako poutníci, aby se o svátcích zúčastnili bohoslužeb, byli i někteří pohané. Ti přišli k Filipovi, který byl z galilejské Betsaidy, a prosili ho: „Pane, rádi bychom viděli Ježíše.“ Filip šel a řekl to Ondřejovi; Ondřej a Filip pak šli a pověděli to Ježíšovi. Ježíš jim na to řekl: „Přišla hodina, kdy Syn člověka bude oslaven. Amen, amen, pravím vám: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo; odumře-li však, přinese hojný užitek. Kdo má svůj život rád, ztratí ho; kdo však svůj život na tomto světě nenávidí, uchová si ho pro život věčný. Jestliže mi kdo chce sloužit, ať mě následuje; a kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jestliže mi kdo slouží, Otec ho zahrne poctou. Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel. Otče, oslav své jméno!“ Tu se ozval hlas z nebe: „Oslavil jsem a ještě oslavím.“ Lidé, kteří tam stáli a uslyšeli to, říkali, že zahřmělo. Jiní říkali: „To k němu promluvil anděl.“ Ježíš jim na to řekl: „Ten hlas se neozval kvůli mně, ale kvůli vám. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě.“ Těmi slovy chtěl naznačit, jakou smrtí zemře.
K ZAMYŠLENÍ
Syn člověka bude oslaven … kvůli té hodině jsem přišel – texty Božího slova této poslední neděle před Svatým týdnem nás uvádějí k jádru Ježíšova života a poslání. Tak jak je to v celém Janově evangeliu, i toto vyprávění je vyprávěno vzhledem ke konci, nebo z perspektivy konce – cíle. Hodina Ježíšova oslavení tak, jak to předkládá sv. Jan, není hodina vzkříšení, ale hodina Ježíšovy smrti na kříži. Tam se naplno zjevuje jeho a Otcova láska.
Semeno, které je osamoceno, umírá – dává život skrze svou smrt. To je Ježíšovo poslání a naplnění života. V této perspektivě lásky, která se daruje je potřeba číst také slova o „nenávisti“ nebo „zachování“ svého života. Život, který neumírá, který se nedaruje, život v sobectví, je neplodný. Ježíšův učedník má však jít cestou následování a přinášet užitek.
Nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen - v té hodině, kdy je Syn oslaven, kdy se zjevuje Otcova láska, nastává soud a “kníže” tohoto světa je usvědčen za lži a vypuzen. Jaké lži? Tohle všechno ti dám, neboť mi to patří (Mt 4.9) a lži, které uvěřili první lidé, že Bohu nelze věřit, že pravá svoboda je v nezávislosti na Bohu. Lásku nemůže ďábel nikdy pochopit, to se mu stalo osudným a Ježíš zvítězil nad vládcem tohoto světa právě úplným darováním se Otci a nám.
Potáhnu všechny k sobě – kam? Nejen, že tímto slovem Ježíš naznačil jakou smrtí zemře - nebude kamenován, ale zemře na kříži - budou hledět na toho, kterého probodli (Jan 19.37), ale především skrze svou smrt na kříži nás Ježíš táhne k Otci, do jeho slávy. Ježíš otevřel a ukázal cestu. Kříž je tou cestou, láska, která se na něm zjevila, a kterou Ježíš nabízí i nám. Jí se otevřme a v její síle se vydejme cestou zrna, které umírá, aby vydalo užitek. To je ten nový zákon, který Bůh skrze svého Ducha píše do srdcí svých dětí – zákon milosti a lásky, smlouva, kterou Otec uzavřel s lidmi skrze krev Beránka bez poskvrny.
Přeji krásnou a požehnanou neděli
Jeroným