Přesně před třiašedesáty lety zasáhl nejen Vysočinu, ale celou republiku tragický případ babických vražd tří komunistických funkcionářů, na který navazoval v polovině července soudní proces. Ten byl již ovšem již jednoznačně ve znamení manipulace a lživých obvinění. Komunistická moc se rozhodla využít tragédie ve svůj prospěch – zostřením postupu proti tzv. „vesnickým boháčům“ a katolické církvi. Vyšetřovatelé Státní bezpečnosti věnovali mimořádnou pozornost tomu, aby propojili roli zdejších farářů – především P. Drboly, P. Pařila a P. Buly se samotnými vraždami. Celý proces pak byl následně vykonstruován tak, aby byli veřejnosti představeni jako původci zabíjení v babické škole. Je přitom absurditou dějin, že např. P. Václav Drbola byl zatčen již 14 dní před samotnými událostmi a nemohl je tak objektivně nijak ovlivnit. Podle posledních historických zjištění nešlo v případě babické vražd o přímou akci Státní bezpečnosti – mnohem pravděpodobnější je, že bezpečnost věděla o ozbrojené skupině na Třebíčsku a jen čekala na její konkrétní činy, aby mohla zasáhnout proti nespokojeným zemědělcům a církvi. Mnoho otazníků v tomto případě patrně nikdy nedojde jednoznačného vysvětlení. Zcela jasné jsou však závěry v případě justiční tragédie, kdy jihlavský soud odsoudil dne 14. 7. 1951 celkem sedm osob (včetně farářů P. Drboly a P. Pařila) k trestům smrti. Ve druhém procesu na podzim 1951 byl pak v listopadu 1951 odsouzen k smrti P. Bula. Sedm odsouzených z července 1951 bylo v Jihlavě popraveno v časných ranních hodinách dne 3. srpna 1951. Vzpomeňme jejich památky, památky obětí režimu, který si nevážil lidského života a bezpříkladným způsobem zasáhl do tisícovek lidí. V naší farnosti na oběti těchto procesů vzpomeneme při bohoslužbě v neděli 3. srpna.